Rychlost světla a relativita jinak
Existuje vždy větší rychlost než jakým je konečná rychlost světla
Stalo se to již dávno snad v době, kdy jsem se v druhém ročníku na průmyslovce učil fyziku a měl nás ambiciózní učitel. V té době nás seznamoval se základy teorie relativity. Mimo jiné napsal i slavnou rovnici E=mc2. Začal rozvíjet informace o rychlosti světla. V té době jsem prohlásil, že rychlost světla je blbost. Mou poznámku slyšel a rázem jsem byl napaden slovními útoky protože to považoval za něco nemyslitelného a cože si to dovoluji. To se stalo v rove 1976. Tímto konfliktem mne tato problematika nedala spát. Již v té době jsem vycházel s jednoduchého. Pokud je nějaká rychlost pevně stanovena a není proměnná jako u jedoucího auta potom je to jinak. Jedoucí auto má pouze omezenou maximální rychlost a jinak je libovolná podle potřeby. U světla je rychlost proměnná jen v určitých mezích jinak se dá říci, že je konstantní, tedy jedna v určitém daném prostředí.
Teorie je následující - je-li rychlost jedna - reálné číslo, potom nutně musí existovat rychlost jiná (tělesa, hmoty, čehokoliv), která je minimálně o jednotku větší. Potom tato původní rychlost není největší.
Další teorie je následující - jeli nějaké číslo konečné (reálné) potom existuje jeho násobek. Toto číslo a následně i rychlost světla může být dvoj, troj i vícenásobná. Že to doposud není možné změřit, nebo o tom nevíme to neznamená, že neexistuje.
Z toho usuzují a vyplývá, že i ve vzorci E=mc2 , tedy závislosti energie na hmotnosti a rychlosti je to jinak. Buď c2 není rychlost světla a je to obecná rychlost a nebo zde chybí násobek této konečné rychlosti a potom je to (kxc)2 a výsledek je E=m(kc)2 pro libovolnou rychlost vyšší než je rychlost světla.
Autor:  MilanVydáno: 31.7.2009 22:25 Přečteno: 753x Hodnocení: 2 (hodnoceno 6x) |
Vaše hodnocení: |
Formát pro tisk
Komentáře
Myslím, že to čemu říkáme rychlost světla je něco co jsme si odvodili z představ, které máme o vesmíru. Vychází to z pozorování a stavu poznání. Napadlo mě představit si, že vesmír není to co vidím (částice hmoty, pole, záření, prázdno atd.) ale, že je to prostor vyplněný jednotlivými "body". Každý bod má svou polohu určenou nějakými souřadnicemi a zároveň má nějaké vlastnosti. Vlastnosti každého bodu se neustále mění v závislosti na ostatních bodech ve vesmíru. Existuje něco jako rychlost jakou reaguje bod na změny ostatních bodů. To znamená, že když změním vlastnost jednoho bodu, ostatní to zpozorují a v závislosti na tom změní své vlastnosti. pak zpozorují, že se změnili vlastnosti dalších bodů a zase se začnou měnit a tak pořád dokola. No a vzdálennost jednotlivých bodů od sebe a rychlost jakou jsou schopny reagovat na změny ostatních je rychlost světla.
Mám dojem, že teoreticky se můžete dostat z bodu A do bodu B libovolnou rychlostí. Pokud ale bude ta rychlost větší než rychlost světla, tak se změní běh času a pro nezávislého pozorovatele tam stejně doletíte rychlostí světla. Viz sci-fi, kdy se kosmonauti vrátí na Zemi za tisíce let a oni příliš nezestárli. Jiná otázka je, zda lze technicky sestrojit zařízení (raketu) dosahující nadsvětelné rychlosti. Osobně si myslím, že to nejde.
Dobrý den, studuji FBMI ČVUT a jeden náš docent nám nedávno vyprávěl o svých pokusech v laboratoří a ten říká, že rychlost světla je možná překonat. Experimentálně ostřeluje trojúhelník slitiny platiny se zlatem pomocí laseru a tvrdí, že dosahuje rychlosti větší než je 1c nýbrž např. 3c. A obhajuje to pomocí představy gilotiny, která utíná hlavu.Rychlost této gilotina k zemi je 1c a rychlost do strany je také 1c a potom zde máme onu zkosenou hranu, kde se nám elementární částice posouvá rychlostí závislé na úhlu trojúhelníka a ta jak víme podle pythágorovy věty může být větší než 1c. Spíše mě zaráží úplně jiná věc a tou je, jak vypočítat podle vzorce např. dilatace času, když je sestrojena pouze pro rychlosti menší než 1c.
Ja osobne si to omezeni rychlosti svetla predstavuji jako vlastnost prostoru:
Nas prostor dokaze prenest energii z mista A do mista B nejvyse rychlosti svetla. (at uz je ta energie hmota nebo pole)
Nijak to nesouvisi s matematikou a s tim jestli objekt \"muze\" letet rychlejc.
Mozna, ze muze, ale v jinem prostoru, ktery ma jine parametry nez ten nas.
V tom nasem to proste nejde.
Je to jako rychlost zvuku: V materialu, ktery ma konstantni teplotu, tvar, objem, hmostnost, energii a ja nevim co jeste, se zvuk siri urcitou rychlosti. Je to vlastnost toho materialu, ne zvuku. Zadnym figlem se neda docilit toho aby ten zvuk \"letel\" rychleji. Jde to jedine tak, ze se zmeni nejaky parametr toho materialu.
P.
Klasické fyzikální vzdělání - budete se divit, ale mám. Nikdy jsem nerespektoval cokoliv autoritativního jen proto, že to je zaužívané byť i dlouhodobě. Vždy jsem si na to vytvořil svůj názor a sehnal informace. K odpovědi. Nevidím důvod, proč by i vyšší rychlosti nemohli přenášet informaci. není jedinný důvod a matematický již vůbec NE! Co odporuje, nebo neodporuje zdravemu rozumu - tak to bych definoval asi tak, že co odporuje, nebo neodporuje aktuálnímu poznání. Zítra to totiž už vůbec platit nemusí. Rychlost \\\\\\\"obvyklého objektu může být libovolná a patrně ho nezastaví ani rychlost světla - myšleno jeho číselná velikost. Jinak připravuji podobný článek, kde bude další návaznost.
Děkuji za Váš názor i když každý jedeme po své koleji.
Dobrý den. Předpokládám, že nemáte fyzikální vzdělání (alespoň ne pořádné). Upřesním tedy vaši informaci. Ano, existují sice rychlosti vyšší než je rychlost světla, ale nemohou přenášet informaci. Rychlost obvyklého objektu opravdu nemůže být větší než rychlost světla ve vakuu. Odporuje to zdravému lidskému rozumu, ale je to tak. Co se týče číselné hodnoty, tak ta souvisí s volbou jednotek a tudíž bych do toho netahal axiomy a zavedení reálných čísel a existenci většího čísla, to s tím nemá nic společného. S pozdravem